❤ Můj příběh K.

Ahoj Adri,předtím se mi špatně odeslal příběh,tak tedy ještě jednou....

Pocity jsou čerstvé a dost smíšené, ráda bych svým příběhem pomohla prolomit to "tabu",které kolem zamlklého těhotenství je.

Je to přes 3 a půl roku,kdy jsme si s manželem řekli,že bysme rádi založili rodinu. Bylo mi jasné,že po vysazení antikoncepce to nebude mrknutím oka,ale že nás bude život zkoušet tak dlouho mě nenapadlo ani ve snu.

Po roce bez náznaku těhotenství jsem vše začala řešit se svou doktorkou,dostali jsme se s manželem i do centra reprodukční medicíny. Následoval koloběh testů mých i manžela,vše v naprostém pořádku,nikde žádný problém. Uběhlo málo přes 3 roky a domluvili jsme si na květen 2020 první inseminaci,která dopadla neúspěšně. Nijak nás to nerozhodilo a další kolo jsme domluvili na červenec.

Jaké bylo překvapení,když jsem na konci června 2020 našla pozitivní těhotenský test. Vše naprosto přirozeně bez zásahu doktorů.

1.ultrazvuk,miminko je tam kde má,bohužel je tam i hematom...Nevadí léky a klidový režim. 2.ultrazvuk, miminko roste a je vidět i tlukoucí srdíčko.Hematom je tam pořád,ale pod kontrolou. 3.ultrazvuk,bohužel miminko se přestalo vyvíjet a srdíčko na ultrazvuku není.

Cesta do nemocnice na kontrolní ultrazvuk,kde potvrzují zamlklé těhotenství. Vše končí revizí dělohy,která proběhla 30.7.20 a zlomeným srdcem. Pocity jako na houpačce,chvíli je vše dobré, příroda si pomohla,lepší teď než později nebo postižené miminko.Chvíli na to vztek a bezmoc, ten pocit štěstí,že si k nám miminko po takové době našlo cestu, je pryč. Pár lidí,kteří o těhotenství věděli,litují mne,ale nikdo neřekne to samé manželovi,byl to i jeho splněný sen,jeho štěstí.

Nerozumím,proč je tohle téma takové tabu,proč se o tom nikde pořádně nemluví,protože internet je plný příběhů a stejně zlomených žen,jako jsem teď já.Se slzami v očích sleduji vaše videa,krom smutku mi ale dodávají sílu a odvahu jít dál a celý ten boj nevzdat.

Z celého srdce Vám za to děkuji.

K.