❤ Můj příběh G.

Ahoj, koukám na tvá videa na YouTube o zamlklém těhotenství. 

Dozvěděla jsem se to včera a v úterý jdu na operaci. Upřímně to psychicky nezvládám přestože rozumově to mám odůvodněný a srovnaný, ale ten vnitřní pocit je hroznej. 

Chtěla jsem ti poděkovat ze o něčem takovém tak otevřeně mluvíš a tleskám jak jsi se s tím vyrovnala nebo to tak aspoň působí.

Naštěstí mám skvělého chlapa, který mě drží, i když sám je z toho špatný. Nevyšlo to, takže to nebyl silný jedinec, kterého jsme si přáli. 

Teď se dát dokupy zdravotně a pak to zkusíme znovu a klidně znovu a znovu, ale důležité je, že máme sebe. Tohle jediné mi pomáhá.

Ahoj, hlásím se s novinkami a asi si potrebuju postezovat. 

Hned po sestinedeli jsem otěhotněla doslova na první stouchnuti. Test dlouho negativní ale já to cítila, pak duch, silnější duch, plna čárka nebyla vůbec, ale asi 2 týdny po očekávané ms jsem lehce krvacela takže do nemocnice - sliznice vysoka, hcg 850, ale mimco nikde, takže kontrola za dva dny. Na tu už nedošlo. 

Druhy den ráno spousta krve a ohromná bolest v podbrisku. V te same nemocnici jsem čekala hodinu a půl v čekárně a i přes upozornění ze se to zhoršilo a všechny zprávy co jsem jim dala. 

Pak jsem se už naštvala a zavolala tátovi co děla na zzs. Hned mi poslal rychlou a jela jsem do jiné nemocnice. 

Mimodelozni, během chvíle už jsem byla na sale, krvácení do bricha, odstranění vajcovodu. Jsem živá za což jsem neskonale vděčná ale neodeznela ještě ta první bolest a je tady další. 

V den operace mi umrela babička, dva týdny po operaci se mi někdo pokusil ukrást kone... je toho už tak strašně moc!

Mám obrovskou podporu naprosto ve všem. Když jsem se vrátila z nemocnice tak naklizenej byt, několik dni vařil, do práce chodil později a vracel se dřív. Stmelilo nás to strašně moc. Jen já mám v sobě hroznej problém a nevím co se sebou.